Slemr Spedition - your logistic & transport partner

FIREMN� TEAM BUILDING 2011

Jedno moudré, �eské p�ísloví �íká "nejen prací �iv je �lov�k" a proto se n�kolikrát do roka scházíme p�i r�zn� p�íjemných p�íle�itostech, ly�e, voda . a o víkendu 15. - 16.�íjna to byl firemní Team Building. Potkali jsme se v sobotu ráno v Tou�imi na nám�stí, ze všech mo�ných, r�zných kout� �eské republiky. Za�átek byl v�nován sportu a ve volejbalovém klání získávala dru�stva zam�stnanc� Slemr Spedition první cenné body, do celkového hodnocení víkendové akce. Všichni dorazili p�íjemn� nalad�ni a atmosféra i p�esto, �e ka�dý hrál "na vít�zství", byla uvoln�ná a pohodová. Následoval p�ejezd do Chodové Plané, kde jsme se po ubytování ve stylovém hotelu pivovaru Chodovar, za�ali v�novat dalším p�íjemnostem, jako byla prohlídka pivovaru, pivní olympiáda, ve�e�e o mnoha chodech a v neposlední �ad� ochutnávka spousty druh� piv. Zábava vydr�ela do ranního kurop�ní, kdy jsme se rozešli, abychom na�erpali energii na ned�li, kdy nás �ekat boj o holý �ivot. "Opravdu, nep�eháním," po snídani jsme v kolon� vyjeli sm�r areál bývalého muni�ního skladu poblí� obce T�i Sekery. Ka�dý "vyfasoval" zbra�, zásobu munice a paintbalové klání mohlo za�ít. Našt�stí, veškerý boj skon�il jen pár mod�inami, ale spoustou intenzivních adrenalinových zá�itk�.

Celá akce byla velmi vyda�ená, nejen perfektní organizací, kterou si vzal na starosti p.Šlemr, ale i tím, �e se potkala parta fajn lidí, kte�í se umí bavit a mají si co �íci, nejen po telefonu v práci .

ROZ��EN� VOZOV�HO PARKU

V letošním roce naše firma rozší�ila flotilu vozidel o dvanáct nových p�ír�stk�. Nakoupili jsme náv�sové soupravy o objemu 100 m3 a lehko toná�ní soupravy o nosnosti 6t a objemu 90 m3. V�tšina vozidel nese na p�ídi ozna�ení MAN a ostatní sjeli z linky výrobního závodu Renault. T�i „megové“ náv�sy jsou navíc vybaveny pohyblivými bo�ními sloupky pro p�epravu nadrozm�rných náklad�. Vozidla spl�ují kriteria pro transport nebezpe�ného zbo�í v rámci úmluvy ADR. Naší snahou je variabilita p�i uspokojování pot�eb našich zákazník� proto jsme se sna�ili o nákup vozidel vyu�itelných i pro specifické po�adavky na p�epravy r�zných komodit zbo�í.

IMPLEMENTACE FIREMN�HO INFORMA�N�HO SYST�MU

Vzhledem k plynulé expanzi firmy a rozb�hu nových pobo�ek v rámci republiky jsme museli p�istoupit k implementaci nového firemního informa�ního systému 3K. Systém nabízí komfortní p�ístup k informacím v rámci celé spole�nosti, sumarizaci dat, vytvá�ení sestav, propojení se softwarovou ú�etní aplikací a další mo�nosti. Implementaci jsme úsp�šn� završili v srpnu 2011.

AKVIZICE V SEVERN�CH �ECH�CH

V posledních t�ech letech se sna�íme rozši�ovat nejen na poli dopravy, ale i komplexní logistiky. Krom� všech druh� p�eprav silni�ních, balí�ková, kusová, nadrozm�rná; námo�ní p�epravy; letecké p�epravy, poskytujeme slu�by v oblasti skladování (aktuáln� na skladovací ploše 12.000 m2) a také v celní oblasti. Na poslední �tvrtletí roku 2011 jsme p�ipravili reklamní kampa� pro oblast severních �ech, která je zam��ena zejména na rozší�ení pov�domí o poskytovaných slu�bách v oblasti logistiky. Nyní vybíráme z p�edlo�ených grafických návrh�.

ZELEN� PO�ADUJ� V EU JEDNOTN� RYCHLOSTN� LIMIT PRO KAMIONY

N�mecká spolková vláda by se m�la zasadit o jednotný rychlostní limit 80 km/hod. pro nákladní automobily na dálnicích v Evropské Unii. Po�adavkem frakce Zelených v n�meckém Spolkovém sn�mu se bude zabývat jeho dopravní výbor po letní p�estávce. Zatímco v N�mecku platí rychlostní limit 80 km/hod., ve Francii p�edstavuje 90 km/hod., ve Velké Británii 96 km/hod. a v Bulharsku dokonce 100 km/hod.

�DIGI-TACHO": P�JDE O OSTR� POHLED DO KABINY �IDI�E

Silni�ní kontroly mají do budoucna cílen� kontrolovat doby jízd a odpo�inku nákladních �idi��. P�edpokládá to p�epracované na�ízení EU o digitálních tachografech, které Evropská komise p�edlo�ila koncem �ervence. P�ed dálkové ov��ování bude mo�no snáze odhalovat �erné ovce na evropských silnicích. Návrh EK po�ítá s tím, �e budoucí digitální tachografy budou vybaveny telemetrickým napojením na systém GPS. Na základ� dálkového dotazu, obdobného dotazování o uhrazení mýtného v N�mecku, mohou kontrolní ú�edníci b�hem vte�in dostat na dálkový dotaz odpov��, zda �idi� kamionu porušil doby jízdy a odpo�inku. Údaje obsáhnou nap�íklad informaci, zda �idi�ská karta byla obstavena, poslední doba odpo�inku byla �ádn� dodr�ena a nebo zda došlo k manipulaci s tachografem. Komise v��í, �e v d�sledku cílených kontrol bude mo�no ušet�it za rok administrativní náklady ve výši 34,5 milion� EUR (cca 850 milion� K�). Díky napojení na GPS se nechají také automaticky zjiš�ovat místa odjezdu a dojezdu. Toto nyní musel �idi� ješt� manuáln� dopl�ovat. Za další mají tachografy umo�nit p�es nová pr��ezová místa napojení na moderní systémy �ízení vozových park�.

�idi�ský pr�kaz jako „�idi�ská karta“. Komise dále rozhodla, �e vozidla, je� jsou nasazena v polom�ru do 100 km, nebudou muset být vybavena digitálním tachografem. Dosud tento polom�r m��il 50 kilometr�. Krom toho bude �idi�ská karta integrována do �ipové karty �idi�ského pr�kazu, aby nebylo mo�no zakrývat p�estupky vým�nou �idi�ských karet. Tehnické zm�ny budou závazné �ty�i roky po vstupu vlastnost na�ízení v roce 2013. Evropská komise po�ítá s tím, �e nová generace tachograf�

Kritická IRU. Mezinárodní unie silni�ní dopravy IRU se k návrhu EK vyslovila kriticky. Komise se p�íliš zam��uje na slo�ité a nákladné technologie. Napojení na GPS samo nep�ináší v�tší bezpe�nost p�ed manipulacemi. Komise rovn� se svými návrhy nesni�uje – jak IRU po�aduje – administrativní zatí�ení podnik� silni�ní dopravy.

M�TN� NA SILNIC�CH ST�LE BEZ STARTOVAC�HO TERM�NU

Pro start výb�ru mýtného na spolkových silnicích stále není stanoven �ádný termín. Jak sd�lilo spolkové ministerstvo dopravy, stále probíhají jednání o smlouv� s provozovatelem systému mýtného Toll Collect. Nebylo uvedeno, kdy hodlá ministerstvo jednání ukon�it, aby se p�ípadn� poohlédlo po jiném provozovateli. Takovým krokem pohrozil v minulých dnech státní sekretá� pro dopravu K. D. Scheurle. Sporným bodem mají být otázky odpov�dnosti

ODHALEN� PODVODY S KONTEJNERY

Nejmén� deset pronajímatel� kontejner� se stalo ob�tí velkých podvod�. Píše o tom nizozemský deník „De Telegraf“. Podle zprávy se jedná o stovky kontejner� – a� ji� standardních, chladírenských nebo cisternových. Podvodníci najaté kontejnery ihned dál prodali nebo p�edali do sb�ru �elezného šrotu. Zde se dostane kolem 170 EUR za tunu. Za �elezný šrot se v sou�asnosti platí pom�rn� vysoké ceny. Vzniklé škody mají jít do statisíc� EUR. S perfektn� zfalšovanou dokumentací dokázali podvodníci p�esv�d�it leasingové firmy o své serióznosti. Navíc se ukázali jako velcí znalci holandského trhu najímání kontejner�. Noviny píší i o p�ípadu, kdy jeden podnik m�l na poslední chvíli pochybnosti. Bezprost�edn� po uzav�ení smlouvy a p�edání kontejner� zorganizoval jejich vrácení. Ty se ji� nacházely v p�ístavu Moerdijk. Nový chladírenský kontejner má nyní cenu kolem 25.500 USD jako 40 stopý a 19.500 USD jako 20 stopý.

T̎K� TER�N PRO LOGISTIKY

�ecký dopravní a logistický sektor masivn� trpí ve finan�ní krizi zem�, mnoho firem letos v lét� bojuje o p�e�ití. Dopravní objemy dramaticky poklesly p�edevším u spot�ebního zbo�í. Údajn� ji� nejsou podniky, které by vytvá�ely zisk a tém�� všechny dopravní a logistické firmy mají být v �ervených �íslech. Podniky jsou pod finan�ním tlakem a nejistota je veliká; �íká se, �e �ádní zahrani�ní dodavatelé neakceptují šeky od �eckých bank. Propouští se a výplaty mezd jsou �asto zpo�d�né o m�síce. Importní objemy poklesly nejmén� o 20 a� 30 procent. Mnoho podnik� d�íve dová�elo zbo�í denn� nebo týdn�, nyní ji� jen m�sí�n�. Dva rok se obecn� �íká „sni�ovat náklady“. Po�adují to zákazníci od dopravc� a dopravci od dodavatel�. Jde o spirálu, která by mohla zruinovat malé firmy. Na druhé stran� se �íká, �e mnoho logistických firem vyrostlo jako houby po dešti a po�ádn� nev�d�ly, co to logistika znamená. To zp�sobilo cenovou válku. Lépe si vedou v zemi logisti�tí ob�i.

Co brzdí v �ecku genereln� logistiky: byrokracie ● nedostate�ná struktura ● silný pokles dopravních objem� ● rostoucí konkuren�ní tlak ● zvyšování daní ● rostoucí ceny pohonných hmot ● Cashflow-Problem.

ADAC JE PRO BEZPE�N�J�� KAMIONY

Zákonné po�adavky na systémy nouzových brzd se musí zvýšit. Po�aduje to N�mecký automobilklub ADAC s ohledem na nejnov�jší výsledk� nárazových test� (crasch tests) nákladních automobil� svých expert� na nehody. Namísto sní�ení rychlosti o nejmén� 10 kilometr�/hod. p�ed kolizí se stojícím vozidlem se má podle ADACu p�edepsat 40 km/hod. Technicky to je mo�né. Tak by bylo mo�no vyhnout se nehodám p�i rychlostech a� do 55 km/hod. Ze zákona jsou od roku 2013 p�edepsány pro nov� vyvinuté typy nákladních vozidel posilova�e nouzových brzd.

N�MECKO - HAMBURK SILN� PROFITUJE Z ROZVOJE ��NY

V�tší pr�hlednost do zbo�ových importních tok� do N�mecka vnáší „Import-Seismograph“, který pod vedením prof. Ch. Killeho vyvinul Institut logistiky na odborné vysoké škole Würzburg – Schweinfurt. Z tohoto pohledu je m.j. z �ísel roku 2010 z�ejmé, „�e Hamburk zejména siln� profituje z rozvoje �íny“; bylo to uvedeno p�i prezentaci hodnocení na mariLog – Mezinárodní konferenci námo�ní logistiky v Mnichov�. V importu hodnotného zbo�í ze zámo�í má vedoucí pozici �ína s 29 miliny tun a podílem 43 procent. S odstupem následují USA a Brazílie po 14 %. V celkovém importu mají hlavní podíl evropští sousedé (51 %). Hamburk byl s 3,9 miliony tun nejd�le�it�jším importérem �ínského zbo�í p�ed Bremerhavenem. P�ístavy v Belgii a Holandsku dosáhly dohromady jen 0,7 milionu tun.

HOLANDSKO - �ZELEN� DLOUH�M SILNI�N�M SOUPRAV�M

Nizozemské ministerstvo dopravy dalo „zelenou“ soupravám o délce 25,25 m. K tomu mohou soupravy v národním rámci vá�it celkem a� 60 tun. Je to o 10 tun více, ne� je povoleno pro vozidla dlouhá 18,75 m. Holan�ané vozidla testovali v provozních podmínkách sedm let. Krom� Holandska mohou tato vozidla jezdit ve Švédsku a ve Finsku. Podle svazu dopravy a logistiky TLN je nyní v zemi v provozu kolem 600 t�chto velkých souprav. Nyní ale bude investovat do nové techniky mnohem více podnik�. V roce 2012 by jich mohlo být v silni�ním provozu ji� kolem tisíce. T�išt�m nasazení pro n� je doprava kontejner� v relaci námo�ní p�ístavy – vnitrozemí a také zásobování vnit�ních m�st. V rámci toho se budou p�istavovat velké p�epravní sk�ín� na jejich okraj. Zde se ujmou zásilek menší, pro m�stský rozvoz vhodná vozidla. Po pr�lomu v Holandsku usiluje dopravní sektor po dalším kroku: aby tyto jízdní soupravy byly obecn� povoleny v dalších zemích EU. Ministryn� dopravy Melanie Schultz van Haegen tomu v minulých dnech vyslovila podporu. Bylo by „nepochopitelné“, kdy� Evropká komise EU pleduje pro efektivní a �ivotnímu prost�edí p�átelskou dopravu, ale aby „velkoryse p�ehlí�ela mo�nosti, jak tohoto cíle dosáhnout“.

BELGIE - POHLED NA PROJEKTOV� TRH JE SP͊E SKEPTICK�

Poptávka po dopravním prostoru pro vše, co je velmi t�ké a objemné, by se m�la zakrátko zna�n� zvednout. V tom se shodli ú�astníci odborného veletrhu a konference „Breakbulk“ v Antverpách. Pokud jde o sazby jsou o�ekávání ješt� hodn� skeptická. Nár�st se oproti d�ív�jším o�ekáváním zpozdil, uvedla Susan Oatwayová, vedoucí konzultantka z poradenského domu Drewey v Londýn�. Ale v p�íštím roce by m�la jít poptávka po lo�ném prostoru v segmentu heavy-lift siln� nahoru. Projektoví spedité�i jako Christopher Kent, šéf oblasti Panprojects u Panalpiny, tuto prognózu podporuje: „Investo�i se b�hem krize chovali zdr�enliv�. Ale te� se budou investi�ní projekty realizovat“. Podrobn�ji na stran� 3 pod Zahrani�ními komentá�i.

��NA - �ANGHAJ P�ELO�ILA LONI NEJV�C KONTEJNER�

V Šanghaji se poprvé podle sv�tové tabulky p�elo�ilo více kontejner� ne� v Singapuru. V nejd�le�it�jším �ínském exportním p�ístavu se odbavilo 29,05 milion� TEU, o 18 procent více ne� v r. 2009. Oznámila to SIPG – Shanghai International Port Group. Singapur zlepšil svou p�ekládkovou bilanci podle tamní plavební a p�ístavní správy jen o 9,9 procent na 28,4 milion� TEU. Hongkong zaznamenal nár�st 14,4 % na 23 milion� TEU.

PORTUGALSKO - TAP PORTUGAL BUDE L�TAT DO V�DN�

Po 13ti leté p�estávce zahájí portugalské aerolinky znovu lety z Vídn� do Lisabonu. Od 27. kv�tna se bude relace obsluhovat �ty�ikrát za týden. Airbus A319 bude létat mezi Vídní a Lisabonem v pond�lí, st�edu, pátek a ned�li. Podle pot�eby se nabídka rozší�í na p�t let� za týden.

N�MECKO - MAN PO�ADUJE PEN�ZE OD B�VAL�CH MANA�ER�

Úplatká�ská aféra u koncernu MAN má nyní právní dohru: dozor�í rada mnichovského koncernu, vyráb�jícího nákladní automobily, po�aduje od bývalého šéfa Hakan Samuelssona náhradu škody ve výši 237 milion� EUR (cca 6,7 miliard K�). Samuelsson a jeho kolegové ve vedení nem�li d�ní ve firm� dostate�n� p�esn� kontrolovat. Také bývalý finan�ní šéf u MAN Karlheinz Hornung a n�kdejší šéf p�edstavenstva v MAN U�itková vozidla AS Anton Weinmann jako� i t�i další ex-mana�e�i �elí po�adavk�m na náhrady v t�ímístné milionové výši. Jejich advokáti po�adavky odmítají.

IT�LIE - GRIMALDIHO TRAJEKTOV� LINKA Z LIVORNA DO TANGERU V MAROKU

Od 16. dubna nabízí rejda�ství Grimaldi (Neapol) novou týdenní trajektovou slu�bu mezi Livornem v Itálii a Tangerem v Maroku s mezip�istáním v Barcelon�. Nasazena je trajektová lo� druhu Ro/Pax „Ikarus Palace“ dce�iné �ecké spole�nosti Minoan Lines. Ka�dou sobotu ve 23.20 odjí�dí trajekt z Livorna a dosahuje Tangeru po zastavení v Barcelon� následující úterý v 10.30 hod.

N�MECKO - CHR�NIT LOGISTICKOU INFRASTRUKTURU P�ED TERORIZMEM

Vp�edu zmín�ný program „PreparedNET“ navazuje na program spolkové vlády „Výzkum pro civilní bezpe�nost“ a je zále�itostí spolkového ministerstva pro vzd�lání a výzkum. St�edobodem jsou centra GVZ jako rozhodující �lánky ve zbo�ových �et�zcích N�mecka. Jejich fungování má z�stat zajišt�no také v p�ípadech p�epad� a jiných nep�edvídaných masivních poruch. Dv� ji� zmín�né instituce DGG a ISL spolupracují na stran� GVZ se za�ízeními v Brémách a v Drá��anech. PreparedNET nep�inese pro za�ízení novou bezpe�nostní koncepci. Spíše p�jde o zkoumání, konfigurace a nouzové koncepce, je� udr�í zbo�ové toky. Vychází se ze t�í scéná�� škod:

· poškození na stran� �elezni�ní dopravy (Kombiterminály) – asi útokem výbušninami a/nebo vykolejením vagón�, je� by p�erušily toky zbo�í

· poškození na stran� silni�ní dopravy – nap�. útokem výbušninami na úsecích silnic nebo ucpáním zni�enými kamiony. Je myslitelná i kontaminace silni�ních úsek� nebezpe�nými látkami.

· Narušení infrastruktury IT – p�erušení/zni�ení vedení IT by m�la pro podniky v centrech dalekosáhlé d�sledky. Všechny t�i scéná�e mají jedno spole�né: nejsou jen spojeny se škodami na lidech a v�cech, ale hrozí problémy p�i zásobování obyvatelstva jako� i obchodních a pr�myslových podnik�. Jak se v takových výjime�ných situacích nechají udr�et v chodu zbo�ové �et�zce, má navrhnout o�ekávaná nouzová koncepce. Podniky existující v rámci center se budou integrovat p�i školeních: p�jde o to, jak pru�n� koordinovat zbylé dopravní, p�ekládkové a skladové kapacity. V sou�asnosti existující plány jsou v tomto sm�ru nedostate�né. PreparedNET neponechá stranou ani právní stránku v�ci. Nebo� nouzová koncepce musí být p�izp�sobena existujícímu právnímu rámci. Obsahy mají být zajišt�ny cestou DIN SPEC (specifikace DIN jako p�edjezdci normy DIN. To zajistí, aby bylo mo�no nouzové koncepce p�enášet na jiná centra GVZ a logistická za�ízení.

N�MECKO - CENTRA N�KLADN� DOPRAVY A OCHRANA P�ED TERORIZMEM

Jistit logistické infrastruktury proti napadením a narušením je jedna strana mince; toto však dodr�ovat je stranou druhou. Výzkumný projekt v SRN ov��uje, jak by mohl fungovat pro centra nákladní dopravy (Güterverkehrszentren GVZ). Net�eba zd�raz�ovat význam plynulé dopravy pro spole�nost a hospodá�ství. A N�mecko navíc je velmi vázáno na mezinárodní zbo�ové �et�zce. Útoky, nehody, p�írodní katastrofy nebo kriminální aktivity p�inášejí �áste�n� známá, �áste�n� nová rizika. Zlepšení ochrany si vy�aduje inovativní �ešení. Takové pro GVZ nyní vyvíjejí N�mecká spole�nost t�chto center GVZ (DGG) a Institut pro ekonomiku námo�ní dopravy a logistiku (ISL). Jméno programu je „PreparedNET“ a je navázán na program „Výzkum pro civilní bezpe�nost“ spolkové vlády.