Slemr Spedition - your logistic & transport partner

N�MECK� LOGISTIKA POSTR�D� PRACOVN� S�LU

26.07.2010 A naléhav� se hledají odborné pracovní síly. - Dopravní a logistické firmy se vzpamatovávají z krize a hledají personál. Vychází to m.j. z posledního indexu pracovních sil spole�nosti Adecco, zam��ené na personální pot�eby. Tak po�et inzerát�, hledajících �idi�e nákladních aut, obchodníky do spedice a odborné síly do sklad�, vzrostl o 70 procent, a sice ve srovnání druhého �tvrtletí t.r. se stejným obdobím p�ed rokem. Na privátním trhu pracovních p�íle�itostí pat�í logistická bran�e podle Adecco v oborovém srovnání k t�m s nejv�tším r�stem nabídek. Tento trend potvrzuje další agentura z této oblasti Manpower. Podle jejích analýz se �adí �idi�i nákladních aut v N�mecku mezi deseti nejvíce vyhledávanými profesemi na páté místo, a sice p�ed obchodní zástupce, zdravotní sestry a techniky. Podle Spolkové agentury práce je nedostatek odborných sil v logistice celon�meckým trendem. Filiálka agentury v Hamburku nachází tamní logistický trh v prekérní situaci. Hamburk je prý zvlášt� dot�en, proto�e vysychá p�íliv kvalifikovaných pracovník� z nových spolkových zemí.

(ZDROJ SSL)

K LETECK� DOHOD� EU - USA

10.05.2010 Aneb dlouhá je cesta k „Otev�enému nebi". P�i jednáních v Bruselu se Spojené Státy vyjád�ily, �e se budou zabývat v�tším podílem evropských investor� na amerických leteckých spole�nostech. Vedle toho cht�jí povolit linkové lety aerolinek z EU do t�etích zemí, kdy� EU naproti tomu uvolní omezení z d�vodu ochrany p�ed hlukem. Evropská komise tak vidí volnou cestu k k uzav�ení druhého stupn� liberaliza�ní dohody „Open Skies". Ta polo�í základ pro spole�ný transatlantický trh letecké dopravy s ro�ní hodnotou, odhadovanou na 80 miliard EUR.

Dopravní komisa� EU EU Siim Kallas �ekl, �e „ob� strany si odsouhlasily v�tší legislativní spolupráci, aby bylo mo�no odstra�ovat tr�ní bariéry, je� brzdí vytvo�ení nejv�tšího trhu letecké dopravy na sv�t�. Ob� strany se dohodly, �e rozší�ení první dohody, platné od roku 2008, by m�lo být op�eno o v�tší spolupráci v ochran� �ivotního prost�edí, letecké bezpe�nosti a ochran� zam�stnanc�.

EU se nicmén� nepoda�ilo prosadit její prioritní po�adavek, aby podíl podnik� z EU mohl dosahovat na leteckých spole�nostech USA více ne� 25 procent. Zde odvisí od kongresu Spojených stát�, který by m�l do budoucna toto omezení odstranit. Ob� strany nalezly shodu v základních cílech spolupráce, p�esto nebyl stanoven její �asový plán. Sv�tová letecká asociace IATA však nezastírala zklamání. Její šéf Giovanni Bisignani se nechal slyšet:„ Nejde sice o �ádný krok nazp�t, ale také nás to neposouvá dop�edu". Výsledek jednání musejí schválit Rada ministr� EU a Evropský parlament. Jeden z prvních ohlas� p�išel z N�mecka, kde spolkový ministr dopravy Peter Ramsauer potvrdil: „Jestli�e pro americké firmy je mo�ná podílová ú�ast 49,9 procent, musí to také platit opa�n�".

EXPRESN� DOPRAVA A DOBY J�ZD VOZIDEL POD 3,5 TUNY

29.04.2010 Sektor kurýrní, expresní a balíkové dopravy (KEB) se nesmi�uje s plánovaným rozší�ením dob jízd a odpo�inku na vozidla pod 3,5 t. Proto�e více kontrolovat �idi�e znamená další náklady na zabudování digitálních tachograf� a další administrativní práci. Ješt� neub�hlo ani p�t let, kdy se bran�e KEB potýkala se stejnou situací. Díky masivní lobystické práci byla zm�na v na�ízení o dobách jízd a odpo�inku, navr�ená dopravním výborem Evropského parlamentu, nakonec v plénu tohoto orgánu zamítnuta v�tšinou 16ti hlas�. Zejména podniky, sdru�ené v organizaci European Express Association (EEA) jako DHL, FedEx, TNT a UPS argumentovaly, �e zm�na v na�ízení o dobách �ízení a odpo�inku má být vyu�ita k tomu, aby se p�edcházelo p�ehnaným rychlostem nebo špatnému chování p�i jízd�. Neexistují ale indicie, �e lehká nákladní auta odpovídají za rostoucí podíl na nehodách. Krom� toho se t�ída Sprinter� pou�ívá hlavn� pro svoz a rozvoz, nikoli však na dlouhé vzdálenosti. Zda tyto argumenty p�esv�d�í v�tšinu europoslanc� je jednak zcela otev�ené a dále nikoli zcela rozhodující. Nebo� v daném moment� m��e EP vyslovit jen své doporu�ení. Ne� se takový apel stane realitou, musí nový eurokomisa� S. Kallas rozhodnout, zda takový legislativní návrh p�edlo�í. P�itom se údajn� uká�e, co pro n� vá�í více: silni�ní bezpe�nost nebo hospodá�ské zájmy. Pokud by však mezitím statistiky ukázaly, �e se podíl sprinter� na nehodách zvýšil, t�ko Kallasovu zákonnou iniciativu zabrzdit.

P��stav Rotterdam se chyst� na o�iven�

03.02.2010 Rotterdamský p�ístav se podle p�esv�d�ení Hanse Vervata, p�ístavního a hospodá�ského senátora m�sta, vyrovnává s krizí lépe ne� konkuren�ní p�ístavy v „Nordwest-Range".

P�ístav sice jako první pocítil velký propad ve sv�tovém obchod�, je však z�ejmé, �e jde op�t nahoru. Na konci m.r. se po�ítalo s poklesem p�ekladu o 13 procent. Vervat to uvedl p�i prezentaci ro�ní hospodá�ské zprávy 2009/2010. M�sto ji� poskytlo 300 milion� EUR na investice ve form� konjunkturního programu. Vedle toho p�ístavní zam�stnanci, kte�í p�icházejí o práci, vytvá�ejí tlak na m�sto a P�ístavní podnik Rotterdam (HbR). Ty by m�ly vyu�ít svého vlivu, aby p�ístavní zam�stnanci, kte�í p�išli o práci, se k ní op�t dostali.

(ZDROJ SSL)

Moskva zvy�uje poplatky za p�et�en� vozidel

LEDEN 2010: Vládním výnosem jsou zvýšeny „vyrovnávací poplatky" - jak se nazývají pokuty - za p�ekro�ení dovolené hmotnosti nebo nápravových tlak� v pr�m�ru na 2,2 násobek; informuje o tom dopravní informa�ní portál gudok.ru. Nová poplatková skladba sahá od 1035 RUB (23,50 EUR) za 100 km jízdní trasy pro nákladní vozidla o celkové povolené hmotnosti p�es 20 tun do 25 tun p�es poplatkové sazby pro �ty�i další hmotnostní kategorie vozidel a� po 3255 RUB (74,25 EUR) za 100 km jízdní trasy vozidla p�es 45 tun do 50 tun. „Kompenza�ní platby" pro vozidla nad 50 tun se �eší individuáln�. Dále bylo oznámeno, �e ruské ministerstvo dopravy plánuje „v blízké dob�" zvýšení celkové povolené hmotnosti pro vozidla, p�i které nebudou t�eba zvláštní povolení pro t�kou dopravu, z dnešních 38 na 40 tun.

(ZDROJ SSL)

Brit�t� autodopravci zp��snili p�epravn� podm�nky

15.12.2009 Britský spedi�ní svaz BIFA, �len FIATA, informuje své �leny o zm�n� P�epravních podmínek, je� provedl tamní svaz autodopravy Road Haulage Association (RHA). Od zá�í 2009 jsou �lenové RHA oprávn�ni pracovat podle nového vydání „RHA´s Conditions of Carriage" 2009. Z toho d�vodu však musejí zajistit, �e jejich zákazníci jsou o tom �ádn� informováni. Ideální je obeslat všechny existující zákazníky informací o zm�n� písemn�.

Jde o t�i hlavní zm�ny:

- Zm�ny k �asovým limit�m pro podání �aloby
- dopravcovo oprávn�ní uplatnit zástavní právo
- právo a jurisdikce.

Letošní vydání zachovává existující �asové limity týkající se písemného oznámení ztráty, nesprávného dodání nebo nedodání a p�edlo�ení písemné reklamace. Ro�ní proml�ecí lh�ta m��ená od po�átku p�epravy rovn� z�stává avšak musí být provázena v rámci dané lh�ty písemným oznámením. Letošní podmínky se sna�í posílit roli dopravce pokud jde o zástavní právo. Dopravcovo právo se rozši�uje na zvláštní i všeobecné zástavní právo a nárok na prodej nové stran�, definované jako „trader". Ten zahrnuje majitele, zákazníka, odesílatele a p�íjemce. Jde-li o spor kolem neplacení faktur pak dopravcova mo�nost zadr�et zbo�í bývá velmi ú�innou zbraní.

�lenové spedi�ního svazu BIFA si mají v záznamech ov��it, �e jejich partnerský autodopravce - �len RHA - zapracovává nové p�epravní podmínky do obchodních ujednání.

Dále aby spedité�i respektovali podání oznámení viz výše. �lenové spedi�ního svazu BIFA si mají být v�domi, �e nová ustanovení vydání 2009 se sna�í pozici �len� RHA posílit.

Otev�en� ARM�NSKO-TURECK�CH hranic od roku 2010

09.11.2009 Hranice se otev�e po 15ti letém uzav�ení. Minist�i zahrani�í obou zemí to oficiáln� dohodli v �íjnu ve Švýcarsku. Exporté�i a spedité�i doufají, �e se o�iví trh s textilem a s potravinami. „Máme mnoho lokálních firem z Turecka, které na otev�ení hranice �ekají" �ekl Emre Yenal, šéf marketingu u Balnak Logistics. Mnoho tureckých firem ji� v Arménii investuje. Podle novin „Hürriyet Daily News" p�edstavuje dvoustranný obchod aktuáln� kolem 150 milion� USD. Po otev�ení hranice by mohl stoupnout na 500 milion� USD. V sou�asnosti se musí doprava zbo�í sm�rovat p�es Gruzii.

Tahanice leteck�ch dopravc� o vstup do JAL

15.10.2009 Dv� nejv�tší letecké spole�nosti z USA Delta a American Airlines vedou nelítostný boj o vstup do asijské Japan Airlines (JAL). Zájem m�la také projevit Air France - KLM. JAL nutn� pot�ebuje finan�ní podporu hlavn� v mezinárodním sektoru. Delta má být ochotna zaplatit za 5 % podíl kolem 300 milion� USD. Ostatní dopravci �ástky ve�ejn� neuvedli. Podíl Delty by znamenal významné posílení vlivu kooperace Sky Team v regionu; do té pat�í také AF-KLM. JAL dosud pat�í do konkuren�ní kooperace Oneworld, kde jsou rovn� vedoucími �leny British Airways a American Airlines.

(ZDROJ SSL)

Budov�n� asijsk� dopravy kontejner� po dr�ze

11.08.2009 22 asijských stát� - mezi nimi �ína, Indie a Rusko - za�alo realizovat „Úmluvu o transasijské �elezni�ní síti". Jejím cílem je systematicky vytvá�et a sjednocovat v mezinárodním m��ítku sí� o 114.000 kilometrech. P�ednost p�itom bude mít kontejnerová a multimodální doprava. Podél tras jsou pevn� naplánována napojení na p�ístavy a kontejnerové terminály.

(ZDROJ SSL)

Dopravn� politika - �v�dsk� prezidenstv�

MÁ ŠVÉDSKÉ PREZIDENSTVÍ EU MENŠÍ AMBICE ?

Pohled na seznam priorit švédského prezidenství d�lá dojem, jako by se hospodá�ská krize nekonala. St�edobodem je budoucí strategie pro evropskou dopravní politiku do roku 2020. P�itom si mnoho dopravních firem klade otázku, jak p�e�ijí nadcházející m�síce s ohledem na masivní pokles poptávky.

Z tohoto d�vodu je pro obor silni�ní dopravy jen slabou út�chou, �e prezidenství nespat�uje v tomto pololetí šanci, aby v rad� ministr� dopravy došlo ke shod� o zatí�ení t�ké silni�ní dopravy zbo�í externími náklady.

Krom� toho není ani jisté, zda nov� zvolený evropský parlament p�ijme výsledek prvního �tení, je� prob�hlo letos v b�eznu. Proto�e se pom�r hlas� p�iklonil ke konzervativnímu táboru, jsou p�edevším v n�m tendence za�ít op�t od nuly. P�itom jde hlavn� o to shodit ji� uzav�ené zapo�tení náklad� na dopravní zácpy. Dráhy budou muset zatím poh�bít nad�je na z jejich hlediska „férový systém cen".

Malé jsou té� nad�je, zda rada ministr� a evropský parlament naleznou v krátké dob� kompromis ve v�ci plánované drá�ní nákladní sít�. Ne� bude poslední text, schválený radou ministr� dopravy v �ervnu pod �eským vedením prov��en a p�epracován právníky jako� i p�elo�en do všech ú�edních jazyk� EU mohou ub�hnout m�síce. Obojí je však p�edpokladem, aby text byl p�edlo�en EP a aby se rada a europoslanci dohodli na spole�né linii. To bude nejspíše mo�né teprve po�átkem 2010 - jak o�ekávají švédští diplomaté.

P�irozen� Švédsko samo táhnout traka� z bláta nem��e. O nalezení cest z krize je v neposlední �ad� �ádána Evropská komise. Avšak dosud �eká dopravní sektor na nové impulsy marn�. Stejn� tak je nepochopitelné, �e se švédské prezidenství b�hem p�íštích šesti m�síc� v�bec nechce pokusit o polo�ení d�raz�. Tak z�stává námo�ní doprava seznamem priorit nepovšimnuta.

A p�íznivci 25 metrových silni�ních souprav by spíše slyšeli troubení severského losa ne� švédskou iniciativu v tomto sm�ru. P�itom �ádný jiný �lenský stát není p�edur�en, aby rozproudil diskusi o celoevropském nasazení delších a t�ších souprav. Království má z�ejm� strach p�ed vlastní odvahou. P�itom k tomu není �ádný d�vod. Nebylo by to poprvé, kdy �lenská zem� EU vyu�ije svého prezidenství k podpo�e vlastního zájmu nap�íklad p�ed neformálním setkáním rady ministr� dopravy. Švédsko této ojedin�lé šance nevyu�ilo. Celkov� vzato nelze od švédského p�edsednictví mnoho o�ekávat.

(ZDOJ SSL)

�e�t� kapit�ni mohou na R�n

07.07.2009 Majitelé �eských oprávn�ní k �ízení �í�ních plavidel mohou od 1. �íjna jezdit s radarovou podporou na Rýn�. Úst�ední komise pro rýnskou plavbu ZKR k tomu uvolnila cestu. Na jarním zasedání ZKR byla podepsáno vzájemné uznávání oprávn�ní k �ízení �í�ních plavidel.

(ZDROJ SSL)

��sla EORI nahrad� celn� ��sla

07.07.2009 Celní �ísla mají být nahrazena v celním �ízení evropským Registra�ním a identifika�ním systémem pro hospodá�ské ú�astníky (EORI - Economic Operator´s Registration and Identification Systém). Oznámilo to spolkové ministerstvo financí. Tato �ísla jsou zapot�ebí k zahájení jakéhokoliv druhu celního odbavení. Celní ú�astníci museli do 30. �ervna t.r. po�ádat poštou o p�epis celního �ísla na EORI, proto�e celní �ísla ztrácejí platnost. Avšak podle N�meckého svazu spedice a logistiky (DSLV) se tomu p�izp�sobí celní po�íta�ový systém Atlas a� ve své verzi 2010, tak�e do té doby se v jeho rámci mají na národní úrovni nadále celní �ísla pou�ívat.

(ZDROJ SSL)

Ve Finsku panuj� obavy o tranzit pro Rusko

Rusko chce sm�rovat kontejnery p�es vlastní p�ístavy; jde o d�sledek hospodá�ské krize a ve Finsku vede k obav� ze zost�eného protekcionismu. Návrh zákona, který v t�chto dnech projednává ruská Duma, má stanovit, �e ruské kontejnery p�es 20 stop se smí posílat do zahrani�í jen �eleznicí a nebo p�es ruské p�ístavy. Je mo�né, �e tím je pry� doba, kdy Finsko profitovalo z ruské tranzitní dopravy. Finské ú�ady, je� byly uvedeným krokem p�ekvapeny, mají obavu, �e má pomoci k zajišt�ní p�ekladu v ruských p�ístavech. Podobné tendence se projevily v minulosti ji� n�kolikrát, ale nebyly dota�eny do konce. V minulých letech se Finsko vyvinulo v jednou z nejd�le�it�jších zemí pro ruské zbo�í, zejména v kontejnerech. Odhaduje se, �e v doprav� do a z Ruska se ve finských p�ístavech p�ekládá kolem 500.000 kontejner�, p�i�em� nejd�le�it�jším z nich je Kotka. I kdy� finská ministryn� dopravy Ainu Vehviläinenová nevidí d�vod k panice, ji� se obrátila dopisem na ruského ministra dopravy Igora Levitina. Nám�t do ruského parlamentu - Dumy - nem�l však jít ze strany tamního ministerstva dopravy. Finská ministryn� se spolu s ministryní pro ve�ejnou správu Mari Kivineimiovou obrátila rovn� na Evropskou komisi; Finsko se toti� domnívá, �e jde o mo�né porušení pravidel Sv�tové organizace pro obchod WTO. - Ve finské dopravní bran�i se nicmén� pochybuje, zda ruská dráha a p�ístavy budou v�bec mít kapacitu zvládnout v krátké dob� nové po�adavky. V té souvislosti se poukazuje na stále slo�ité a �asov� náro�né odbavovací procesy na ruských hrani�ních p�echodech.

(ZDROJ SSL)

V Polsku hroz� �idi�i hlem��d�m tempem

22.06.2009 V Polsku jsou ve sporu autodopravci s vládou ohledn� lepších pracovních podmínek a p�edevším ohledn� pen�z. I kdy� bylo podle spole�ného prohlášení dosa�eno ur�itého kompromisu, hrozí masivní protesty, pokud vláda do 10. �ervence nep�edstaví návrh zákona, jen� bere po�adavky autodopravc� v úvahu. Je mo�né, �e na protest pojedou nákladní auta po silnicích a dálnicích hlemý�dím tempem. Proto�e v zemi se velká �ást zbo�í pohybuje po silnici, protest by zasáhl hospodá�ství velmi citeln�. Katalog po�adavk� Svazu silni�ní nákladní dopravy je dlouhý. Nap�íklad cht�jí ochranu p�ed zahrani�ní konkurencí a proto po�adují cílená zákonná opat�ení. Situace v oboru není dobrá; p�estavuje ho kolem 130.000 hlavn� malých firem, je� vlastní maximáln� do deseti vozidel. Proto je podn�tem k nespokojenosti také p�ipravované letos druhé zvýšení ceny vignety za pou�ití komunikací.

(ZDROJ SSL)

GB: N�mo�n� cargo - spedit��i zvy�uj� pod�l na trhu

Rejda�ství ztrácejí v doprav� zbo�í podíl na trhu ve prosp�ch speditér�. Dozv�d�li se to ú�astníci konference „Global Liner Shipping" v Londýn� od dr T. Lieba, p�edsedy p�edstavenstva od Schenker AG. V posledních �ty�ech letech se zvýšil podíl na trhu „Top-Four" kontejnerových rejda�� o 4,3 procenta, podíl �ty� nejd�le�it�jších spedic však vzrostl o 18,8 procent. Lieb si je jist, �e význam velkých poskytovatel� logistických slu�eb se bude dále zvyšovat. D�vod: zákazník profituje z �ešení na míru k optimalizaci jeho zásobovacích �et�zc�. Nelze ani podcenit inova�ní potenciál z aplikace Key Account Managementu. Lieb dále: „Jen poskytovatel logistických slu�eb umo��uje celkovou kontrolu logistických náklad�". To se speciáln� týká pohledu na náklady vedení sklad� a dopravních náklad�.

„ P�es nákladovou pr�hlednost lze bod nejvyšší hospodárnosti jasn� stanovit". „Zelená" logistika je jedním z d�le�itých trend� pro budoucnost: „Ji� dnes máme �adu mo�ností d�lat logistiku opravdu udr�iteln�. Pat�í k tomu inova�ní �ešení jako kombinace námo�ního a leteckého frachtu" potvrdil dr Lieb.

(ZDROJ SSL)

Kabot� po 1.kv�tnu 2009

Pro provád�ní kabotá�ních p�eprav (tj, pro do�asné provozování vnitrostátní silni�ní p�epravy zbo�í pro cizí pot�ebu v jiném �lenském stát�, ani� by tam m�l dopravce sídlo nebo byl jinak usazen) bylo pro �eskou republiku stanoveno v p�ístupové smlouv� k EU p�echodné období 2+2+1 rok. Poslední �ást tohoto p�echodného období skon�ila k 30.4.2009. Tedy od 1.5. 2009 je kabotá� liberalizovaná se všemi státy EU krom� Bulharska a Rumunska.

B�lorusko: Jsou avizov�na nov� celn� pracovi�t� na hranic�ch

20.02.2009 Letos má být na b�lorusko - polské hranici postaveno a otev�eno celní pracovišt� Doma�evo. Informoval o tom nám�stek p�edsedy státní celní komise B�loruska Leonid Dosov. Rovn� se plánuje kone�n� z�ídit p�echody V�rchnij T�rebešov a Mochro k Ukrajin� a Urbanian na hranici s Lotyšskem. Tato pracovišt� byla dosud nedostate�n� vybavena. Proto�e však t�etina tranzitní dopravy pochází z Ruska, mají se celní pracovišt� B�loruska a Ruska technicky obnovit spole�n�. Krom� z�ízení uvedených celných míst je naplánováno dokon�ení výstavby nákladního terminálu Kozlovi�i II na b�lorusko - polské hranici.

(Zdroj SSL)

Pozitivn� sign�ly

20.02.2009 Poukazují na n� kup�íkladu n�které bankovní pr�zkumy v SRN. Na kapitálovém trhu a v dopravním sektoru dominuje v sou�asnosti tónina moll. D�vod: Dopravní firmy, kotované na burzách, uvád�ly nejen pro poslední kvartál 2008, ale také pro první �tvrtletí 2009 ot�esn� špatná �ísla. Ale co p�ijde potom? Je tu sice mno�ství úd�sných scéná��, ale jsou i pozitivní signály. N�mecký index Ifo pro pozemní dopravu po osm m�síc� klesal, ale nyní poprvé op�t stoupl. To je p�ece indicie pro to, �e po ni�ivém prvním kvartálu tu jsou pozitivn�jší o�ekávání.

Potom, co Baltic Dry Index dopadl po�átkem prosince s 663 body a� na dno, se od té doby a� dosud dostal na 1070 bodu. Potom co ukazatel Barometr ješt� na podzim le�el výrazn� nad 10.000 body, vypadá, �e nyní opouští úrove� podlahy.

Nakonec také p�ichází nad�je, �e �ada konjunkturních balík� zap�sobí a vyšle pozitivní makroekonomické signály. Na ty nemusejí sice dopravní akcie ihned reagovat, ale p�ed p�íští sezónou bankovních pr�zkum� to m��e podpo�it vývoj akciových kurz�.

(Zdroj SSL)

Dopravce postihuje pokles konjunktury

20.02.2009 Podle prognóz polských dopravních expert� mohla by být v letošním roce p�tina dopravních firem v platební neschopnosti. Polská vláda však v sou�asnosti neplánuje pro dopravní odv�tví, zvláš� siln� posti�ené hospodá�ským poklesem, �ádná podp�rná opat�ení. Potvrdila to mluv�í svazu dopravc� ZMPD Anna Wrona a informovala: „Máme také velké t�kosti s s dopravními povoleními pro Rusko". Velký soused omezuje jejich po�et, co� má negativní vliv na obchodní �innost. Wrona: „Je to evropská zále�itost, proto�e Polsko zajiš�uje z velké �ásti dopravy do Ruska pro západní p�íkazce".

(Zdroj SSL)

Dotazn�k SCI: Ceny se drol�

20.02.2009 Ceny v dopravním a v logistickém sektoru dramaticky klesají. Uvádí to aktuální barometr od SCI Verkehr. Podle n�j v prosinci uvád�lo 43 procent podnik�, �e ceny klesají. Více ne� polovina podnik� po�ítá s tím, �e ten stav také z�stane. Více ne� t�etina podnik� hlásila v prosinci ni�ší tr�by. Také v p�ípad� zam�stnanosti musí logistická bran�e po�ítat s t�kým rokem. 38 procent dotázaných podnik� po�ítá se sní�ením po�tu zam�stnanc�.

(Zdroj SSL)

Parkovac�ch m�st pro kamiony je m�lo, dopravci cht�j� zru�it p�te�n� z�kaz j�zd

17.07.2008 U �eských dálnic a hlavních tah� je nedostatek parkovacích míst a nová p�ibývají pomalu. Upozor�ují na to tuzemští autodopravci, kte�í kv�li tomu cht�jí zrušit prázdninový páte�ní zákaz jízd kamion�. Podle údaj� Sdru�ení automobilových dopravc� �esmad Bohemia chybí na hlavních tazích kolem dvou tisíc míst. Za poslední rok vzniklo jen 80 nových. Nedostatek parkovacích míst dopravci vyu�ívají jako jeden z hlavních argument�, pro� cht�jí páte�ní zákaz jízd zrušit. Pokud kamiony nebudou moci na silnice, ostatní motoristé se podle nich budou muset p�ipravit na p�epln�ná parkovišt� a ucpané �erpací stanice.

(zdroj: iDNES.cz)

St�t letos investuje 27 miliard K� do modernizace trat�

Rekordních 27 miliard K� letos investuje Správa �elezni�ní dopravní cesty do zlepšení �elezni�ní infrastruktury. V sou�asné dob� procházejí modernizací desítky kilometr� tratí v celé republice. Hlavní stavební �innost se soust�e�uje na 3. (SRN - Cheb - Praha - �eská T�ebová - Ostrava - Slovensko) a 4. (Praha - �eské Bud�jovice - Rakousko) mezinárodní �elezni�ní koridor a na modernizaci vybraných �elezni�ních uzl� v �ele s uzlem pra�ským.

(ZDROJ: Dopravní noviny)

Protesty autodopravc� zachv�tily Evropu

30.06.2008 Po dvou úmrtích nákladních �idi�� se na Iberijském poloostrov� vyhrotily protesty autodopravc� proti vysoké cen� nafty. V d�sledku toho se zastavovala výroba v autopr�myslu a vyprazd�ovaly se obchody. Doprava kolem metropolí Madridu a Barcelony zkolabovala. Stávku vyvolal svaz Fenadismer, sdru�ující 90 procent podnik� silni�ní nákladní dopravy. Ve Francii stávky dopravc� postihly p�edevším jihozápad zem�. K protest�m pat�í akce s hlemý�dím tempem vozidel na dálnicích. V Holandsku svazy vyhlásily v polovin� �ervna jednodenní stávku bez blokády, ale s rychlostí do 50 km/hod. V Polsku zastavili tisíce �idi�� práci za volantem na hodinu. V Itálii �ekají dopravci na reakci vlády do 26. �ervna.

- ZDROJ SSL -

N�meck� vl�da rozhodla - silni�n� m�tn� od roku 2009 podra��

30.06.2008 Na svém posledním zasedání spolková vláda schválila zám�r zvýšit mýtné k 1. lednu 2009 o 40 a� 85 procent. Vláda tím z�stává jen velmi mírn� pod sazbami, které navrhlo ministerstvo dopravy v dubnu t.r. Návrh budou ješt� schvalovat ob� komory parlamentu. Navýšení sazeb má znamenat zvýšení finan�ního p�ínosu o 850 milion� € za rok (p�es 20 miliard K�). Pr�m�rná sazba se zvyšuje z 13,5 na 16,2 centu /km. Silné zvýšení se zd�vod�uje rozborem náklad� na dopravní cesty z listopadu lo�ského roku, se kterými nechala spolková vláda porovnat p�íjmy, postavené na dnešních sazbách. Se zvýšením zásadn� nesouhlasí svazy autodopravc�. Podle varování generálního �editele svazu BGL prof. H. Schmidta „ toto povede k vln� platebních neschopností, proto�e ji� s ohledem na cenu nafty jsou podniky v kritické situaci.

- Zdroj SSL -

Novela z�kona 168/1999 Sb. o povinn�m ru�en�

Novela zákona o povinném ru�ení - bi� na neplati�e

S ú�inností k 1. 6. 2008 vstoupila v ú�innost novela �. 137/2008 Sb., zákona �. 168/1999 Sb., o pojišt�ní odpov�dnosti za škodu z provozu motorového vozidla. Tato novela s sebou p�ináší n�kolik d�le�itých zm�n, které se promítnou do �ivota nejednoho motoristy.

1) Novela výslovn� stanoví, �e vozidlo musí být pojišt�no, i kdy� není pou�íváno, tj. v�dy pokud není vy�azeno trvale nebo do�asn� z provozu odevzdáním RZ do depozitu. Ne snad �e by o tom byly pochybnosti, nicmén� �ada vlastník� se ješt� dnes domnívá, �e kdy� mají vozidlo doma, na soukromém pozemku a nejezdí s ním, �e nemusí být pojišt�no. To byl omyl, je omyl a novela to výslovn� �íká.

2) Z povinného ru�ení jsou hrazeny rovn� náklady na lé�ení, které vynalo�ila zdravotní pojiš�ovna poškozeného. Op�t zde zákon pouze dohání praxi, která tak fungovala ji� d�íve. Pokud se tedy viníkovi stane, �e se na n�j obrátí zdravotní pojiš�ovna poškozeného, nech� odká�e na svou odpov�dnostní pojiš�ovnu, která tyto náklady bude rovn� hradit jako škodu.

3) M�ní se sankce za provoz vozidla bez pojišt�ní. Nov� hrozí za provoz vozidla bez pojišt�ní pokuta 5 a� 40 tisíc korun, nicmén� odpadl trest zákazu �ízení. Za nep�edlo�ení zelené karty pokuta nov� 1 500 a� 3 000 K�, na míst� do 1 500 K�.

4) Od 1. 1. 2009 se bude sjednání pojišt�ní prokazovat pouze zelenou kartou a nikoli dokladem o pojišt�ní.

5) Pro p�ípad úmrtí vlastníka vozidla stanoví zákon následující nová pravidla pro mezidobí, ne� se poz�stalost vy�eší:

„V p�ípad� smrti vlastníka vozidla vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona a� do okam�iku nabytí právní moci usnesení o nabytí d�dictví jeho d�dic, v p�ípad� více d�dic� ten, který k tomu byl ostatními d�dici pov��en. Nebyl-li nikdo pov��en, pak tyto povinnosti vykonává správce d�dictví. Nebyl-li nikdo z více d�dic� pov��en ani nebyl ur�en správce d�dictví, vykonávají povinnosti vlastníka vozidla d�dici spole�n� a nerozdíln�. V p�ípad� smrti pojistníka p�echázejí práva a povinnosti z pojišt�ní odpov�dnosti do doby nabytí právní moci usnesení o nabytí d�dictví na d�dice spole�n� a nerozdíln�.""

6) Vlastnici vozidel, kte�í si nesjednají povinné ru�ení, budou mít novou povinnost uhradit pojiš�ovn� p�ísp�vek ve výši, která je velmi vysoká. Za ka�dý den, kdy nemají sjednají povinné ru�ení, budou hradit následující �ástky:

Druh vozidla Denní sazba v K�

-----------------------------------------------------------------------------------------------

1. motocykl s objemem válc� motoru do 350 cm3 20

-----------------------------------------------------------------------------------------------

2. motocykl s objemem válc� motoru nad 350 cm3 30

-----------------------------------------------------------------------------------------------

3. osobní automobil s objemem válc� motoru do 1850 cm3 50

-----------------------------------------------------------------------------------------------

4. osobní automobil s objemem válc� motoru nad 1850 cm3 70

-----------------------------------------------------------------------------------------------

5. autobus 160

-----------------------------------------------------------------------------------------------

6. nákladní vozidlo s nejv�tší p�ípustnou hmotností do 12 000 kg

nebo p�ípojné vozidlo s nejv�tší p�ípustnou hmotností nad

3500 kg do 10 000 kg 130

-----------------------------------------------------------------------------------------------

7. taha� nebo jiné nákladní vozidlo s nejv�tší p�ípustnou hmotností

nad 12 000 kg nebo p�ípojné vozidlo s nejv�tší p�ípustnou

hmotností nad 10 000 kg 300

-----------------------------------------------------------------------------------------------

8. speciální vozidlo 80

-----------------------------------------------------------------------------------------------

9. p�ípojné vozidlo s nejvyšší p�ípustnou hmotností do 3500 kg 30

-----------------------------------------------------------------------------------------------

10. zem�d�lský nebo lesnický traktor a jejich p�ípojné vozidlo 40

-----------------------------------------------------------------------------------------------

11. ostatní vozidla 60

-----------------------------------------------------------------------------------------------

�ástky to jsou opravdu nemalé, proto�e kdy� si spo�ítáme, kolik zaplatí vlastník starého auta s nízkým obsahem za to, �e nem�l auto pojišt�né, tak nám vyjde �ástka 18 250 K� ro�n�, co� je n�kolikanásobn� víc, ne� stojí povinné ru�ení. Zám�r pojiš�oven zde je jasný - všichni se pojistí.

Tato povinnost za�ne nicmén� platit a� od 1. 1. 2009, pojiš�ovny tak daly �idi��m �as, aby si svá auta v�as pojistili.

JUDr. Tomáš Beran

ZDROJ (http://www.autoweb.cz/pravni-poradna-bezplatna/novela-zakona-o-povinnem-ruceni-bic-na-neplatice/15086)

P�ich�zej� E - n�mo�n� n�kladn� listy

05.06.2008 Elektronické systémy se prosazují také v liniové námo�ní plavb� proti proces�m na bázi papíru. Zatímco elektronické knihování ji� je zna�n� rozší�ené, orientují se tímto sm�rem také dopravní pokyny a instrukce B/L. Ty jsou nezbytné pro námo�ní nákladní listy (B/L). Zatímco dopravci mají se svými velkými zákazníky ji� instalována p�ímá datová spojení (EDI) k p�edávání informací, mohou nyní elektronický servis vyu�ívat také malé podniky spedice a odesílatel�. Vedoucí knihovací portál v kontejnerové plavb� Inttra (New Jersey, USA) nabízí ji� po n�kolik m�síc� internetové �ešení pro instrukce B/L (Inttra Act SI). To šet�í zákazník�m nutnost vlastního napojení na rejda�ství. Po�adavky na kontejnerovou dopravu m��e p�es Inttra zpracovat celá �ada rejda�ství. Systém funguje týdn� pro 700 - 800 zákazník� z celého sv�ta. D�le�itou výhodou nového systému je zvýšená pr�hlednost.

Inttra Act SI nabízí r�zné návrhové, ukládací a t�ídící funkce. Pro námo�ní nákladní list bývá stále zapot�ebí také a� kolem 100 údaj�. Podle Inttra všichni zú�astn�ní šet�í �as. V 98 % všech p�ípad� se obdr�í od rejda�ství b�hem 30 minut vstupní potvrzení. Liniová rejda�ství doufají, �e se jejich dokumentace nechá cestou zlepšeného p�enosu dat dále zlepšovat.

Opravy mají být jednoduché. I v této oblasti mohou lod�, kontejnery a logistika ušet�it hodn� pen�z.

-Zdroj SSL-

Dal�� v�t�zn� ta�en� europalety?

22.04.2008: Je t�eba hned poznamenat: vít�zné ta�ení europalety bude pokra�ovat. Ka�dým rokem zaznamenává dvou�íselnou r�stovou sazbu a z hospodá�ského �ivota ji nelze vylou�it.

Co však znamená práv� nazna�ené vystoupení n�mecké spedice z mezinárodního vým�nného systému? Pro praxi nejd�íve nic. Europalety budou vy�adovány a nasazovány jako dosud. Jenom se to do budoucna nemá stát - termín nejistý - na náklady speditér�. O to se budou muset starat sami odesílatelé a p�íjemci a také nést p�íslušné náklady. Znamená to od po�ízení a dodání a� po správu, náhradu za kráde�e a opravy poni�ených palet. A nezapomenout na dopravu prázdných palet z místa vykládky k jiné nakládce. Dneska jsou tyto p�evozy v rámci vým�ny palet bezplatné - v budoucnu má jít o dopravní zakázku jako ka�dou jinou, kterou je t�eba uhradit.

N�meckým speditér�m se zahrani�ní vývoj z hlediska vysokých paletových náklad� práv� hodí. A: dojde-li na mezinárodní úrovni k vystoupení z paletové vým�ny, má to jist� dopady na národní dopravu. Náb�h k tomu u� je slyšet.

Odesílatel�m nelze ne� poradit, aby ji� nyní analyzovali situaci spolu s poskytovateli logistických slu�eb a náklady na sebe bu� brali nebo je spravedliv� klí�ovali. Externí dodavatelé paletových slu�eb mohou p�itom p�sobit sm�rem ke sni�ování náklad�. Avšak všechny tyto diskuse nezm�ní nic na vít�zném ta�ení normovaného lo�ného nosi�e 800 x 1200 mm.

-ZDROJ SSL-

V Holandsku bezpe�n�j�� parkovi�t�

29.01.2008: 20 málo bezpe�ných parkoviš� v zemi se má letos za státní prost�edky lépe zajistit a osv�tlit. Slíbil to ministr dopravy C. Eurlings na p�elomu roku. Zejména zvláš� exponovaná parkovišt� budou zkouškou pokud jde o bezpe�nostní personál, vjezdové závory a oplocení. U n�kterých posta�í odstran�ní k�ovin, aby se zlikvidovaly potenciální skrýše pro zlod�je. Nepo�ítá se s jednotným vybavením. Experti v oboru tato opat�ení vítají, ale kritizují, �e p�ipravených 10 milion� € jen z poloviny kryje investice, �e jsou t�eba aby se omezily kráde�e zásilek. Profesní svaz TLN odhaduje ro�ní škody na 350 mil. €.

-ZDROJ SSL-

Celoro�n� p�te�n� z�kazy j�zd?

23.11.2007 V Praze, dne 18.11.2007 se na Ministerstvu dopravy sešla expertní skupina zva�ující zm�nu zákazu jízd pro nákladní automobily.

Dlouho o�ekávaná studie nehodovosti, která m�la podpo�it páte�ní zákazy, se ukázala být pouze sn�škou irelevantních statistických údaj�, mnohdy l�iv� interpretovaných. K t�mto zám�rným omyl�m pat�í na prvním míst� sm�šováním statistik nehodovosti skupin N1 (vozidel do 3,5t s p�epá�kou kv�li odpo�tu DPH), N2 a N3, p�i�em� p�ipravované omezení by postihlo v�tšinou pouze kategorii nejt�ších vozidel N3. Jak se tato vozidla podílejí na nehodovosti v �asech, kdy má být omezen jejich provoz, uvedené podklady zcela nepochopiteln� opominuly.

P�esto�e uva�ované páte�ní zákazy postihnou snad více ne� dopravce jejich zákazníky, v�bec nebylo vzato v úvahu zásadn� odmítavé stanovisko Svazu pr�myslu a dopravy. Ze strany Ministerstva dopravy bagatelizované dopady do ekonomiky však citeln� postihnou celé hospodá�ství.

Krátkozrakost populistických návrh� na nerealistické omezení jízdy kamion� dotvrzuje i ignorování problému tranzitní dopravy. 21.prosince se stane �R sou�ástí Schengenského prostoru, v dob� celoro�ního páte�ního (v Evrop� zcela raritního) zákazu jízdy veškeré tranzitující kamiony p�ejedou naše hranice a budou nuceny zde zastavit. P�i sou�asné absenci cca 2000 parkovacích míst pro nákladní vozidla se tento handicap znásobí a ochromí naši dálni�ní sí� a propustnost celé infrastruktury.

-ZDROJ TRANSPORT MAGAZÍN-

D�ln� v�chodn� sazby stoupnou k 1.lednu

09.11.2007 Námo�ní Far Eastern Freight Conference (FEFC) pro kontejnerovou dopravu mezi dálným východem (krom� Japonska) a Evrospou zvyšuje sazby námo�ného k 1. lednu 2008. Ceny stoupnu pro asijské základní p�ístavy (v�etn� Singapuru a Port Kelangu/Tanjong Pelepas) o 200 USD/TEU a pro další jihovýchodní asijské p�ístavy o 300 USD/TEU. Poprvé také rejda�i z FEFC zve�ejnili cenu pro ro�ní kontrakt s odesilateli. Ta byla v�etn� p�íplatku stanovena na 1.700 USD/TEU. Další cenová kola ohlásila FEFC na duben, �ervenec a zá�í.

-ZDROJ SSL-

Brzy vlaky na Kazachst�n

31.10.2007 P�es všeobecný pokles celkového obratu nákladní dopravy mezi Ruskem a Estonskem se objem kontejnerové dopravy ve srovnání s lo�skem tém�� zdvojnásobil. Za prvních dev�t m�síc� r. 2007 bylo p�epraveno 11.563 TEU. Estonská dráha vychází z toho, �e její dodací lh�ty a tarify také v budoucnu p�isp�jí k r�stu kontejnerové dopravy na Rusko a st�ední Asii - bez ohledu na politické nap�tí mezi ob�ma zem�mi. Podle údaj� drá�ního podniku Eesti Raudtee 60 procent kontejnerového tranzitu má za cíl Rusko. Proto se podnik soust�e�uje hlavn� na tuto relaci. V �ervnu odstartoval pravidelný kontejnerový vlak Tallin - Moskva o p�ed n�kolika zahájil provoz první kontenerový vlak do Tveru. Nár�st obratu zaznamenávají rovn� vlaky na Kazachstán a další st�edoasijské republiky. Estonské dráhy proto p�ipravují pravidelné p�ímé nákladní spojení na Almaty.

-Zdroj SSL-

Postihov�n� dopravn�ch p�estupk� bez hranic v roce 2008

Právní rámec pro mezinárodní postihování p�estupk� dopravních delikvent� v Evrop� ješt� není do�ešen. P�i uvedení informace o statistice dopravní bezpe�nosti za rok 2006 sd�lil dopravní komisa� EU Jacques Barrot, �e ji� n�kolikrát oznámený návrh p�íslušné sm�rnice bude s jistotou k dispozici do konce letošního roku. Vzájemné uznávání katalog� pokut a kontrolnich systém� je nyní ov��ováno generálním �editelským EK pro spravedlnost a správu. Teprve potom bude mo�no p�ipravit technické podrobnosti. V první �ad� chce Komise postihovat zb�silé je�d�ní, alkohol a jízdu bez pás�, aby po�et mrtvých na evropských silnicích dále poklesl. V lo�ském roce p�išlo v EU p�i dopravních nehodách o �ivot 38.000 osob (o 6,5 % mén� ne� v r. 2005).

- Zdroj SSL-

Hroz� nedostatek vystudovan�ch logistik�

K tomuto záv�ru došla analýza prof. Franka Straubeho z TU Berlín. Univerzity a odborné vysoké školy by muselo ro�n� opoušt�t o 5.000 absolvent� navíc, aby se vyrovnal podstav a pot�eba lidí s vysokoškolským vzd�láním. Logistika v SRN pot�ebuje ro�n� kolem 12.000 odborných sil, aby mohla stíhat ro�ní nár�sty logistického trhu kolem 6 procent. Avšak nyní asi 50 univerzit a odborných vysokých škol vychovává ro�n� jen kolem 3.000 logistických akademik�. Znamená to, �e logistika nabízí ro�n� stále dalších 5.000 akademicky vzd�laných osob zajímavé perspektivy. Logistika se pova�uje v SRN za dynamicky rostoucí trh. 2,6 milionu osob zde pracuje nap�íklad v pr�myslovém plánování a organizaci a� po obstarávku náhradních díl�, v obchodním managementu a v logistických slu�bách. Ro�n� vzniká v logistice kolem 100.000 nových pracovních míst. Nemalé problémy jsou také kolem studia p�i zam�stnání a klesajícím financování univerzit státem.

-ZDOJ SSL-

N�zkoemisn� z�na v oblasti Velk�ho Lond�na

Nízkoemisní zóna (angl.Low Emission Zone - LEZ) se zavádí od 4.února 2008, aby pomohla zlepšit kvalitu ovzduší v oblasti Velkého Londýna. Do provozu se bude uvád�t postupn�, po�ínaje nejt�šími vozy s naftovými motory, které ovzduší nejvíce zne�iš�ují. Tyto vozy musí spl�ovat ur�ité emisní normy zalo�ené na evropských normách, aby mohly jezdit uvnit� nízkoemisní zóny, ani� by se za n� musel platit vysoký denní poplatek.

T�ká nákladní vozidla s hmotností nad 12 tun musí spl�ovat emisní normu EURO III od února 2008. Lehká nákladní vozidla s hmotností od 3,5 do 12 tun musí spl�ovat emisní normu EURO III od �ervence 2008 a v�tší dodávkové vozy od 1,205 tuny (hmotnost prázdného vozidla) do 3,5 tuny musí spl�ovat normu EURO III od �íjna 2010. Všechna nákladní vozidla s hmotností nad 3,5 tuny musí spl�ovat normu EURO IV nejpozd�ji od ledna 2012. Na osobní automobily a malé dodávkové vozy (do hmotnosti 1,205 tuny bez nákladu) se nízkoemisní zóna nebude vztahovat.

Musím své vozidlo zaregistrovat?

Všichni provozovatelé vozidel registrovaných mimo Velkou Británii, která spl�ují emisní normy zóny, musí svá vozidla zaregistrovat u dopravní organizace TRANSPORT FOR LONDON, aby mohli nízkoemisní zónou projí�d�t, ani� by se vystav�li vysoké pokut�. Své vozidlo m��ete zaregistrovat u� nyní, stáhnete-li si registra�ní formulá� na stránce tfl.gov.uk/lezlondon nebo zavoláte-li na �íslo (+44) 20 7310 8998. Pokud své vozidlo nezaregistrujete, m��e vám být ud�lena pokuta.

Pokud vaše vozidlo nespl�uje emisní normy nízkoemisní zóny, máte n�kolik mo�ností:

- vyhnout se jízd� uvnit� zóny,

- upravit vozidlo namontováním schváleného za�ízení pro odlu�ování ne�istot,

- nahradit své vozidlo nov�jším,

- platit denní poplatek

- ZDROJ TRANSPORT MAGAZÍN 8/2007 -

�v�carsko: Kroky k �elezni�n�mu �E

CIT = „Výbor mezinárodní �elezni�ní dopravy" se sídlem v Bernu, jen� má za �leny desítky státních a soukromých drah (za �R je �lenem �D), po�ádá letos ve druhém pololetí n�kolik významný akcí. Jednou je 2. WORKSHOP O PROJEKTU E-RAILFREIGHT - 15. LISTOPADU. Projekt e-RailFreight se zabývá p�edevším zavedením elektronického nákladního listu CIM. V�bec cílem projektu je vyvíjet procesy, je� jsou zalo�eny na elektronických médiích, aby podpo�ily provád�ní mezinárodní �elezni�ní dopravy v oblasti p�sobnosti úmluvy COTIF. Papírové doklady se budou tisknout jen kde to je nezbytné a jen na místech, kde jsou vy�adovány. První workshop se uskute�nil 8. 11. 2006 v sídle CIT v Bernu. Byl místem kritické analýzy situace a p�eká�ek, je� je nutno ješt� odstra�ovat na stran� drá�ních podnik� a jejich svaz�. Na konci workshopu byl p�ijat ak�ní plán, obsahující 24 opat�ení. Ta byla �len�na na krátkodobá, st�edn�dobá a dlouhodobá. Mezi krátkodobá opat�ení (2007) hlavn� pat�í zlepšení specifikací k elektronickému nákladnímu listu a realizace projektu NCTS-Rail celní skupiny organizace CER. Cílem projektu je vyu�ití údaj� nákladního listu, aby pokrývaly po�adavky celních orgán�. St�edn�dobá opat�ení (2008) jsou hlavní �ástí ak�ního programu, proto�e poskytují p�íle�itost dávat prioritu proces�m, je� jsou zalo�eny na elektronických médiích. Nové elementy v oblasti vým�ny informací s celními ú�ady podtrhly význam projektu e-RailFreight: modernizovaný celní kodex Evropské unie p�edpokládá, �e všechny budoucí operace se budou uskute��ovat elektronickou cestou. Navíc 1. �ervence 2009 vejdou v platnost nové po�adavky pokud jde o celní bezpe�nost: ty budou vy�adovat sumární deklarace vstup� a výstup� zbo�í elektronickou cestou jako� i nový elektronický kontrolní systém exportu a importu. Na základ� t�chto novinek zmizí zjednodušené drá�ní odbavení na základ� papírového nákladního listu. Tudí� realizace elektronického nákladního listu a projektu NCTS-Rail se stává prioritu.

Ohlášený 2. workshop e-RailFreight má za úkol ov��it stav realizace krátkodobých opat�ení, p�edstavit opat�ení st�edn�dobá a p�edevším shrnout o�ekávání ú�astník�, je� se jich budou týkat. Akce je zam��ena na nositele rozhodování a na experty v mezinárodní �elezni�ní doprav� (z komer�ních, technických, právních slo�ek a útvar� administrativního odbavování zásilek). Omezení na zástupce drá�ních podnik� a jejich podnikatelských svaz� má usnadnit vyslovování nových kritických analýz situace a návrh� na �ešení. - ZDROJ SSL -

N�mecko: vy�� m�tn� od 1.z�� 2007 - ni�� da� z vozidla

K 1. zá�í se zvyšuje v pr�m�ru sazba mýtného o 1,1 na 13,5 cent� za kilometr. P�íslušný zákon byl zve�ejn�n ve Spolkovém ú�edním list� (Bundesgesetzblat) z 23. srpna t.r. Sou�asn� se ke stejnému datu sni�uje da� z vozidla na evropskou minimální úrove�. K 1. �íjnu 2008 zase klesnou sazby mýtného o pr�m�rných 0,4 centu. D�vod: v �ervenci schválený podp�rný program pro �istá vozidla skon�í. Od 1. zá�í mohou podniky �ádat o nevratný p�íplatek nebo zvýhodn�nou p�j�ku na nová, prost�edí p�átelská vozidla nad 12 tun. Toho dne vstupuje podp�rný program v platnost. �ádosti se podávají u Kreditanstalt fuer Wiederaufbau (KfW). - ZDROJ SSL -

P��e o z�kazn�ka

Je pro nás samoz�ejmostí Vás pr�b�n� informovat o tom, na kterém míst� se Vaše zásilka práv� nachází a po celou dobu p�epravy dohlí�et na její pr�b�h. Naši pracovníci jsou Vám k dispozici 24 hodin denn� 365 dní v roce. Je pro nás naprostým standardem p�epravovat zásilky JUST IN TIME. Naším cílem je maximáln� spokojený zákazník - Total Customer Care.

�eskokamenick� noviny o n�s napsaly

Spedi�n� logistická firma v Kamenici

Není to tak dávno, kdy jsme si mohli na kamenickém nám�stí všimnout, �e se d�je n�co neobvyklého. Nemám na mysli natá�ení filmu z druhé sv�tové války, nýbr� pohyb lidí a vozidel související se st�hováním nové firmy do �eské Kamenice. V rohu nám�stí, na firemní tabuli umíst�né vedle vchodu se objevila jména dvou firem, Slemr spedition a Carry Goods s.r.o. Z názvu první firmy, je patrné, �e se jedná o firmu spedi�ní. My jsme však pro vás zjistili více.

Firma Slemr spedition p�sobí na dopravním trhu ji� sedm let a p�esto, �e jste se mo�ná s jejím jménem dosud nesetkali, jedná se o firmu, která je v podv�domí obchodní ve�ejnosti dostate�n� známá. Firma p�epravuje zbo�í pro renomované �eské i nadnárodní spole�nosti zvu�ných jmen. Dispe�e�i z kancelá�í Slemr spedition organizují ka�dý den p�epravy do všech kout� Evropy. Krom� p�epravy se firma zabývá i logistikou, tento pojem v sob� zahrnuje slu�by s dopravou velmi úzce spojené, jako jsou celní slu�by, skladování, rozvozy zásilek a další.

„Naše firma nepat�í mezi giganty v po�tu zam�stnanc�, ale troufám si prohlásit, �e v progresivit� a efektivit� práce se m��eme m��it s kýmkoliv", �íká majitel Václav Šlemr. Logo firmy potkáte nejen na plachtách náv�s� kamion�, ale i u vchod� kancelá�í v Plzni, Liberci a brzy i v Brn�. Uvedená st�ediska jsou koordinována z centrály v našem m�st�.

P�i dotazu na druhou firmu jsem se dozv�d�l: „Spole�nost Carry Goods s r.o. je naším obchodníkem, zajiš�uje pro nás obchodní a marketingovou �innost v rámci tuzemska i Evropy. Pro realizaci nových projekt� a následný další rozvoj firmy, se musíme p�edm�tné oblasti v�novat v maximální mo�né mí�e".

Uvedené informace jsou velmi zajímavé a jist� naše �tená�e zaujmou. Pokud se n�kdo rozhodne ucházet o zam�stnání u Vaší firmy, je reálné, �e by mohl usp�t ???

„Rozhodn� ano, nyní hledáme schopné dispe�ery, kte�í rozší�í náš kolektiv v �eské Kamenici"

A jaké odborné, p�ípadn� jiné p�edpoklady musí zájemci spl�ovat ???

„ Na pozici dispe�era pot�ebujeme �lov�ka samostatného, organiza�n� zdatného, znalého práce na PC a samoz�ejm� jazykov� vybaveného. Nebojíme se mladých lidí, kte�í jsou p�ipraveni zodpov�dn� p�istupovat k práci a získávat nové zkušenosti, " dodává pan Šlemr.

Srpen 2007

Pr�zdninov� omezen� j�zd kamion�

13.08.2007

PRAHA Prázdninové omezení jízd kamion� na dálnicích a rychlostních komunikacích b�hem víkendu bude asi platit po celý rok.

Vyplynulo to z vyjád�ení mluv�ího ministerstva dopravy Karla Hanzelky v po�adu �T Otázky Václava Moravce. K rozší�ení prázdninového re�imu se podle Hanzelky p�iklání i ministr dopravy Aleš �ebí�ek. Otázkou je ješt� �asové vymezení, odkdy dokdy by p�esn� zákaz platil. Zamýšlená zm�na se nelíbí sdru�ení autodopravc� �esmad Bohemia. Nákladní vozy podle nového silni�ního zákona z poloviny lo�ského roku od �ervence nesm�jí jezdit v pátek od 17.00 do 21.00 a naopak mají povolenou jízdu v sobotu od 13.00 do ned�le do 13.00.

B�hem roku p�itom nemohou kamiony jezdit jen v ned�li.
Podle Hanzelky by m�lo být nové finální �ešení p�edstaveno na setkání p�íslušné expertní skupiny koncem srpna. „Samoz�ejm� ale �ekáme ješt� kolem toho rozsáhlé diskuse," uvedl mluv�í. MD je podle n�j ve shod� s policií v tom smyslu, �e jde o posílení bezpe�nosti silni�ního provozu, proto�e nehodovost v pátek a o víkendu zpravidla roste. Nová úprava by podle n�j mohla za�ít platit spíš v p�íštím roce.
Generální tajemník sdru�ení autodopravc� �esmad Bohemia Martin Špry�ar ale uvedl, �e chyb�jí základní data, podle nich� by vláda m�la rozhodnout.
Dopravci nap�íklad po�adují analýzu nehodovosti v páte�ních odpoledních a podíl kamion� a také data o intenzit� provozu, aby bylo z�ejmé, kolika vozidel se omezení týká. Dlouhodob� také �esmad poukazuje na nedostatek parkovacích míst pro kamiony.

Lidové noviny str. 11 Byznys �tk

Zah�jen� zku�ebn�ho provozu

09.08.2007

Spole�nost SlemrSpedition spouští testovací verzi webových stránek. Stránky jsou ve zkušebním provozu. Omlouváme se za p�ípadné nesrovnalosti. Pokud máte p�ipomínky �i nám�ty týkající se vylepšení uve�ejn�ných informací, kontaktujte nás na: info@slemrspedition.com.

-ya-

Slemr Spedition - your logistic & transport partner

N�MECK� LOGISTIKA POSTR�D� PRACOVN� S�LU

K LETECK� DOHOD� EU - USA

EXPRESN� DOPRAVA A DOBY J�ZD VOZIDEL POD 3,5 TUNY

P��stav Rotterdam se chyst� na o�iven�

Moskva zvy�uje poplatky za p�et�en� vozidel

Brit�t� autodopravci zp��snili p�epravn� podm�nky

Otev�en� ARM�NSKO-TURECK�CH hranic od roku 2010

Tahanice leteck�ch dopravc� o vstup do JAL

Budov�n� asijsk� dopravy kontejner� po dr�ze

Dopravn� politika - �v�dsk� prezidenstv�

�e�t� kapit�ni mohou na R�n

��sla EORI nahrad� celn� ��sla

Ve Finsku panuj� obavy o tranzit pro Rusko

V Polsku hroz� �idi�i hlem��d�m tempem

GB: N�mo�n� cargo - spedit��i zvy�uj� pod�l na trhu

Kabot� po 1.kv�tnu 2009

B�lorusko: Jsou avizov�na nov� celn� pracovi�t� na hranic�ch

Pozitivn� sign�ly

Dopravce postihuje pokles konjunktury

Dotazn�k SCI: Ceny se drol�

Parkovac�ch m�st pro kamiony je m�lo, dopravci cht�j� zru�it p�te�n� z�kaz j�zd

St�t letos investuje 27 miliard K� do modernizace trat�

Protesty autodopravc� zachv�tily Evropu

N�meck� vl�da rozhodla - silni�n� m�tn� od roku 2009 podra��

Novela z�kona 168/1999 Sb. o povinn�m ru�en�

P�ich�zej� E - n�mo�n� n�kladn� listy

Dal�� v�t�zn� ta�en� europalety?

V Holandsku bezpe�n�j�� parkovi�t�

Celoro�n� p�te�n� z�kazy j�zd?

D�ln� v�chodn� sazby stoupnou k 1.lednu

Brzy vlaky na Kazachst�n

Postihov�n� dopravn�ch p�estupk� bez hranic v roce 2008

Hroz� nedostatek vystudovan�ch logistik�

N�zkoemisn� z�na v oblasti Velk�ho Lond�na

�v�carsko: Kroky k �elezni�n�mu �E

N�mecko: vy��� m�tn� od 1.z��� 2007 - ni��� da� z vozidla

P��e o z�kazn�ka

�eskokamenick� noviny o n�s napsaly

Pr�zdninov� omezen� j�zd kamion�

Zah�jen� zku�ebn�ho provozu

N�mecko: vy�� m�tn� od 1.z�� 2007 - ni�� da� z vozidla